Umělá inteligence píše za žáky seminárky, učitelé je pak chválí za skvěle zpracované úkoly
V poslední době se umělá inteligence stává čím dál tím více využívanou technologií. To ale neznamená, že by nešlo najít způsoby, jak se dá zneužít. Někteří žáci základních a středních škol se např. snaží využít umělou inteligenci k psaní referátů či jiných prací v češtině a angličtině, aby se vyhnuli problémům s náročnou prací a časovým omezením. Učitelé pak bohužel nedokáží rozpoznat, zda práci napsat žák, nebo zda byla práce vytvořena jiným způsobem. Žáci pak získají výborné známky a pochvalu učitele.
Sociální média zaplavily příspěvky, ve kterých žáci odhalují, že umělou inteligenci (konkrétně model GTP3) využili k napsání práce, za kterou pak byli ve škole ohodnocení výbornou známkou. Ukázali tak jedno z mnoha rizik, na které jsme upozorňovali v našich předchozích příspěvcích.
Esej v angličtině na téma přijímací pohovor? Žádný problém!
Je umělá inteligence jen nástroj, který žáci využívají, něco jako kalkulačka či slovník?
V diskusích učitelů velmi často narážíme na to, že se umělá inteligence srovnává s ostatními nástroji, které žáci využívají - třeba kalkulačkou či slovníkem. Není to však pravda a toto porovnání je absurdní - při práci s kalkulačkou či slovníkem totiž veškerou činnost řídí člověk, který aktivně využívá svých znalostí a dovedností, přičemž kalkulačka či slovník je využita pouze k provedení jednoho dílčího kroku, výpočtu, získání konkrétní informace, dílčí části složitějšího myšlenkového procesu. Samotný myšlenkový proces má v rukou člověk, který je zodpovědný za správné pochopení problému, za jeho zpracování, vyřešení a zobrazení výsledku.
Umělá inteligence všechny tyto kroky realizuje za člověka - tj. člověk pouze určí (pomocí tzv. promptu), co po umělé inteligenci chce (napiš článek o tom, že…), zbytek již pak provádí umělá inteligence bez zásahu člověku. Navíc podobně jako člověk je schopna opravovat své chyby a učit se z nich, tj. neustále pracuje na svém zdokonalování. Což kalkulačka či slovník evidentně neumí.
Kdy jde a kdy nejde o podvod?
Smyslem nejrůznějších úkolů, které žáci ve škole dostávají, je prověřit jejich znalosti, dovednosti, ale třeba také např. kreativitu, představivost, schopnost analyzovat, syntetizovat a hodnotit poznatky, zároveň žáky naučit vyřešit konkrétní problémovou situaci, které mohou být vystaveny v budoucnu… a také si prožít pocit z úspěchu a zklamání z neúspěchu. To vše umělá inteligence zásadním způsobem nabourává a ovlivňuje.
Jde tedy o podvod? Záleží na okolnostech. Pokud dostal žák za úkol např. vypracovat seminární práci a využil k tomu umělou inteligenci způsobem, kdy požadoval vypracovat celou práci, jednoznačně o podvod jde. Vypracování seminární práce totiž ověřuje, zda žák dokáže adekvátně používat jazyk, testuje schopnost kompozice, invence, stylizace, v případě úvah či esejí také vlastní subjektivní pohled žáka na dané téma apod. To vše za žáka provedla umělá inteligence a žáky byl tím pádem nahrazen, hodnocena by tedy měla být umělá inteligence, nikoli žák.
Pokud ale umělou inteligenci využil např. k vyhledání faktických informací či vysvětlení nějakého problému, pak o podvod nejde a umělá inteligence sloužila jako nástroj, který pomohl člověku vyřešit problém, nikoli jako jeho náhrada. A to je podstata problému - odlišit od sebe způsoby využití AI - tedy situace, kdy se umělá inteligence stává pomocníkem a kdy naopak náhradou člověka.
Pro E-Bezpečí
Kamil Kopecký a GPT3 & Midjourney
Univerzita Palackého v Olomouci