Postesknutí

👉 Čím víc se vrtám v učivu a didaktice, tím víc si říkám, jaké nesmysly často chceme po studentech v dobré víře, že tím zvýšíme kvalitu jejich studia a rozvineme jejich profesní kompetence. Paradoxně ale velmi často děláme pravý opak. V honbě za „kvalitou“ cílíme na ta nejnižší patra Bloomovy taxonomie – vyžadujeme obrovské množství izolovaných faktů na úrovni prostého zapamatování.

‼ Výsledek? Student se v té záplavě topí. Zahlcujeme operační paměť detaily, takže nezbývá kapacita na pochopení celku. A my tomu alibisticky říkáme „všeobecný rozhled“ nebo „nezbytný znalostní základ“. Děje se to napříč předměty: v dějepise, literatuře, hudebce nebo třeba v biologii. Místo abychom učili myslet v souvislostech, testujeme encyklopedická hesla.

Číst dál...

Rady pro učitele, kteří neumí učit (a chtěli by to změnit)

Ne každý, kdo se postaví před tabuli, je automaticky dobrý učitel. A není to otázka charismatu, ale pedagogického řemesla. Učit se dá dobře, špatně, nebo vůbec. A bohužel – i dnes potkáváme příliš mnoho těch, kteří učí špatně, aniž by si to uvědomovali. Pokud tedy patříte mezi učitele, kteří mají odvahu přiznat si, že by chtěli učit lépe, pak čtěte dál.

Číst dál...

Jak AI mění psaní souvislých textů - praktická ukázka

Způsob, jakým vznikají texty (souvislé psané jazykové projevy), prochází tichou, ale výraznou revolucí. Umělá inteligence mění nejen to, co píšeme, ale především jak – a někdy i proč.. Tradičně jsme při psaní procházeli třemi fázemi – invencí (co a proč chci sdělit), kompozicí (jak text uspořádám) a stylizací (jak to celé jazykově uchopím). Při využití umělé inteligence (LLM) ale část těchto kroků buď odpadá, nebo se radikálně proměňuje. AI totiž dokáže navrhnout strukturu, pomoci s formulací myšlenek i rovnou nabídnout jazykové ztvárnění. Neznamená to, že za nás napíše všechno – ale rozhodně už nezačínáme od nuly. A to je změna, kterou má smysl reflektovat.

Číst dál...

Argot není jen jazyk zlodějů a dalších deklasovaných skupin

U státnic to slýchám pravidelně. Když padne otázka na argot, studenti často bez mrknutí oka odpoví, že jde o „jazyk zlodějů“ nebo jiných deklasovaných skupin. V duchu si povzdechnu – ne že by to byla úplná lež, ale realita je mnohem zajímavější, pestřejší. Argot je totiž kolem nás. Používáme ho i my. A často si to ani neuvědomujeme.

Číst dál...

Jak může umělá inteligence pomoci při tvorbě výzkumných dotazníků

Právě teď píšu posudky na diplomové práce. A znovu a znovu narážím na stejný problém: studenti mají v hlavě jasnou představu, co chtějí zjistit, ale nedaří se jim to přenést do konkrétní, srozumitelné a jednoznačné podoby výzkumných otázek. Často jsou dotazy příliš obecné, obsahují několik témat najednou, nebo nabízejí odpovědi, které se k otázce vůbec nehodí.

Číst dál...

Jaké kompetence budou muset učitelé ovládnout v éře umělé inteligence?

Umělá inteligence už není něco, co by se týkalo jen technologických nadšenců – je tu a používají ji i naši žáci. Podle výzkumu Čeští žáci a umělá inteligence (E-bezpečí, 2024) využívá AI více než třetina žáků základních a středních škol především k pomoci s domácími úkoly (32,8 %), ale také k vysvětlování učiva, kterému nerozumí (30,1 %) nebo jako zdroj inspirace pro tvorbu a nápady (28,9 %). AI žákům pomáhá psát referáty, tvořit prezentace, upravovat texty, řešit příklady – a ano, také je baví. A to všechno se děje už dnes, často bez větší kontroly, bez jasně stanovených pravidel a bez toho, aby někdo systematicky učil žáky s AI pracovat smysluplně.

Je tedy zřejmé, že otázka nestojí „zda“ AI ve školách používat, ale „jak“ ji používat tak, aby byla pomocníkem, nikoli berličkou, která žáky (a učitele) zbaví přemýšlení. Aby to fungovalo, musí se změnit i kompetence učitelů.

Číst dál...