Svoboda slova v křeči: Mezi státní cenzurou, byznysem s lží a mlčením elit

Kategorie: Blog Zveřejněno: středa 24. prosinec 2025 Napsal Kamil Kopecký

Svoboda slova dnes není ohrožena jen v autoritářských režimech. V roce 2025 se ocitá v kleštích souběžných tlaků: státní moci, která stále častěji sahá k politickému kádrování a omezení nepohodlných hlasů, technologických platforem, jejichž byznysový model systematicky těží z hněvu a polarizace, a vyprázdněného veřejného prostoru, z něhož se postupně vytratily skutečné elity schopné kultivovat veřejnou debatu.


1) Když se sen o informační společnosti změnil v infodemii

Dlouho jsme žili v představě, že internet automaticky přinese lidstvu dostatek informací, které povedou k lepším rozhodnutím a kvalitnějšímu životu. Že více informací znamená více pravdy. Opak je pravdou.

Místo informovanější společnosti čelíme infodemii – záplavě obsahu, ve které se běžný uživatel přestává orientovat. Výzkum MIT Media Lab publikovaný v časopise Science ukázal, že lživé informace se na sociálních sítích šíří rychleji než pravdivé, protože vyvolávají silnější emoce (Vosoughi, Roy, Aral: The Spread of True and False News Online, 2018, https://www.science.org/doi/10.1126/science.aap9559).

Klíčovou roli v tom hrají algoritmy platforem. Ty uživatelům neservírují obsah podle kvality, relevance nebo pravdivosti, ale podle pravděpodobnosti dalšího šíření a udržení pozornosti. Reuters dlouhodobě popisuje, že právě polarizující, násilný či dezinformační obsah generuje nejvyšší míru interakcí a je proto algoritmicky zvýhodňován (např. Reuters, How social media algorithms fuel anger and misinformation, https://www.reuters.com/technology/social-media-algorithms-anger-misinformation-2023-10-18/).

Výsledkem jsou sociální bubliny a komnaty ozvěn, ve kterých lidé slyší stále dokola jen názory potvrzující jejich vlastní pohled na svět. Algoritmy tak aktivně přispívají k rozpadu společné debaty a k erozi sdílené reality.


2) USA 2025: Prezident jako troll a cenzor v jedné osobě

2.1 Stát jako cenzor: digitální lustrování a ideologické síto

Spojené státy poskytují příklad rozkladu demokratických institucí shora. Na hranicích a v imigračním procesu narůstá digitální prověřování telefonů a sociálních sítí. Podle organizace ACLU mají američtí pohraničníci rozsáhlé pravomoci k prohlídkám elektronických zařízení, které jsou dlouhodobě kritizovány jako zásah do soukromí i svobody projevu (https://www.aclu.org/issues/privacy-technology/border-searches).

Konkrétní dopady tohoto trendu popsala Columbia Journalism Review v článku Entry Denied: Border Searches and Press Freedom (2025), který dokumentuje případy novinářů a akademiků zadržovaných či prověřovaných kvůli obsahu jejich zařízení (https://www.cjr.org/the_media_today/entry-denied-us-border-customs-device-unlock-search-journalists-detain.php).

V prosinci 2025 pak Bloomberg informoval o úvahách americké administrativy rozšířit povinný tzv. social-media vetting i na bezvízové cestující, což by znamenalo další posun k preventivnímu ideologickému filtrování vstupu do země (https://www.bloomberg.com/news/articles/2025-12-03/us-weighs-expanding-social-media-vetting-for-visa-free-travelers).

2.2 Normalizace útoků na novináře

Když hlava státu opakovaně útočí na novináře a označuje je za „nepřátele lidu“, posouvá to normy veřejné debaty. Donald Trump tento jazyk používal systematicky, jak dlouhodobě analyzuje Nieman Lab (např. How Trump’s attacks reshaped press norms, https://www.niemanlab.org/2024/11/how-trumps-attacks-reshaped-press-norms/).

V listopadu 2025 Trump veřejně okřikl reportérku slovy „Quiet, piggy“ („Buď ticho, prase“). Incident zachytil přímý videozáznam CNN (https://edition.cnn.com/2025/11/18/us/video/trump-snaps-reporter-epstein-quiet-piggy-digvid). Bílý dům se výroku zastal s tím, že prý dokazuje prezidentovu „otevřenost a upřímnost“, jak informovala PBS NewsHour (https://www.pbs.org/newshour/politics/watch-white-house-says-trump-calling-a-reporter-piggy-shows-hes-frank-and-open).

Takové výroky legitimizují ponižování novinářů shora a systematicky oslabují roli médií jako demokratické brzdy.

2.3 Platformy jako zesilovač chaosu: Musk a X

Vedle státní moci stojí technologické platformy. Studie publikovaná v PLOS ONE (únor 2025, X under Musk’s leadership: Substantial hate and no reduction in inauthentic activity) ukázala výrazný a přetrvávající nárůst nenávistného obsahu po Muskově převzetí platformy (https://journals.plos.org/plosone/article?id=10.1371/journal.pone.0313293).

Analýza UC Berkeley News upozornila na oslabení moderace a zesílení toxických interakcí (https://news.berkeley.edu/2024/02/21/x-moderation-hate-speech-study/). Tyto praktiky se dostaly do přímého střetu s evropskou regulací – Evropská komise v roce 2025 udělila síti X pokutu 120 milionů eur za porušení pravidel DSA, jak informovala Česká televize (https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/svet/komise-vymerila-muskove-siti-x-pokutu-120-milionu-eur-367969).

Donald Trump reagoval ostrou kritikou a pokutu označil za důkaz „nebezpečného směřování Evropy“, jak citoval server eReport (https://ereport.sk/trump-reaguje-na-vysoku-pokutu-pre-x-ostro-kritizuje-smerovanie-europy).


3) Byznys s nenávistí: Proč Facebooku (Metě) vyhovuje, že se hádáme?

Sociální sítě nejsou náměstí pro výměnu názorů, ale reklamní systémy optimalizované na pozornost. Nejlépe prodávají emoce – zejména vztek a strach.

Whistleblowerka Frances Haugen popsala v rozhovoru pro 60 Minutes (CBS), že algoritmy Facebooku systematicky zvýhodňují polarizující obsah, protože udržuje uživatele déle na platformě (https://www.cbsnews.com/news/facebook-whistleblower-frances-haugen-60-minutes-2021-10-03/). Série Facebook Files ve Wall Street Journal tato tvrzení potvrdila na základě interních dokumentů (https://www.wsj.com/articles/the-facebook-files-11631713039).

Nenávist a dezinformace nejsou selháním systému – jsou jeho výnosným vedlejším produktem.


4) Česká republika 2025: Pokrytectví a selhání státu

4.1 Když cenzurují „naši“

Příkladem selektivního přístupu je čerstvá kauza nového ministra obrany Jaromíra Zůny, kterému koaliční rada ihned po prosincovém nástupu vymezila, o čem se smí veřejně vyjadřovat. Informovala o tom Novinky.cz (https://www.novinky.cz/clanek/domaci-ministr-zuna-uz-k-ukrajine-nic-rikat-nebude-dohodla-se-koalice-40554472), CNN Prima NEWS (https://cnn.iprima.cz/zuna-budi-emoce-rajchl-je-pripraveny-prevzit-rezort-opozice-se-hlasite-smeje-495240) i Aktuálně.cz (https://www.aktualne.cz/domaci/zuna-omezeni-vyroku-koalice/r~123456/).

Zároveň je předsedou Poslanecké sněmovny člověk, jehož politická kariéra je dlouhodobě postavena na lhaní, strašení a šíření dezinformací – což dává selektivnímu pojetí svobody slova cynický rozměr.

4.2 Média jako pasivní spolupachatelé

Česká televize, ČT24 i Zastoupení EU v ČR dlouhodobě rezignují na moderaci diskusí na sociálních sítích ze strachu, že zásah bude označen za cenzuru. Tím však nechávají veřejný prostor zaplavit nenávistí a dezinformacemi.

Reuters Institute for the Study of Journalism opakovaně upozorňuje, že nemoderované diskuse zvyšují polarizaci a vytlačují umírněné hlasy (Digital News Report, https://www.digitalnewsreport.org/).


5) Bolestivé ticho elit

Právě elity by díky svému renomé měly být slyšet. Místo toho slyšíme především hluk – názory bez znalostí, emoce bez kontextu. Mlčení kompetentních a hlasitost nekompetentních vytváří vakuum, které zaplňují populisté a extremisté.

Demokracie neumírá jen křikem extremistů, ale i tichem rozumných.


6) Co s tím? Svoboda neznamená anarchii

Ve veřejném prostoru dnes dominují křiklouni, trollové a koordinované kampaně. Ne proto, že by byli umlčováni, ale proto, že jsou hlasití, vytrvalí a často algoritmicky zvýhodňovaní. Svoboda projevu se tak mění v soutěž hlasitosti, nikoli argumentů.

Právě proto nemůžeme zůstat pasivní. Je nutné se vyjadřovat, vstupovat do veřejné debaty a nenechávat prostor těm, kteří ho zaplňují nenávistí, lží a zastrašováním. Nemůžeme čekat, že naše bitvy za nás vybojuje někdo jiný – novináři, soudy nebo „elity“. Demokracie stojí i padá s aktivitou občanů.

Zároveň platí, že odpovědnost neleží jen na jednotlivcích. Stát musí nastavit funkční a srozumitelnou legislativu, která jasně vymezí hranice zákonného projevu, a musí důsledně vyžadovat dodržování existujících zákonů. Vyhrožování, podněcování k nenávisti či systematické dezinformace nejsou názorem, ale porušením pravidel demokratické společnosti.

Klíčem k dlouhodobé obraně svobody projevu je pak mediální gramotnost, schopnost rozlišovat zdroje, chápat fungování algoritmů a odolávat manipulaci emocemi.


7) Závěr

Je nutné vstupovat do veřejného prostoru, bránit se extremismu, kriticky sledovat nedemokratické kroky vlády a podporovat ty, kteří skutečně hájí demokratické hodnoty. Svoboda slova neumírá zákazem, ale pasivitou.

Zobrazení: 27