Mobilní telefony NEJSOU sociální sítě!

Je potřeba to neustále opakovat a zdůrazňovat, protože tento zásadní rozdíl mnoho expertů na duševní zdraví či politiků vesele ignoruje.

Mobilní telefon (smartphone) je chytrá skříňka, která toho umí s využitím různých aplikací spoustu, třeba:

- fotit fotky a natáčet videa,

- sledovat polohu (na mapě), naplánovat trasu,

- sledovat čas, používat minutky, stopky,

- sledovat počasí (bude horko, bude pršet),

- telefonovat a videotelefonovat,

- posílat zprávy (třeba rodičům či kamarádům),

- poslouchat hudbu, podcasty (Spotify),

- sledovat filmy a seriály (Netflix, HBO, Disney),

- zaplatit nákup (třeba oběd), koupit si lístky (do kina),

- koupit si jídlo přes Foodoru, objednat si jídlo v Regiojetu,

- psát si zamilované vzkazy se svým protějškem,

- překládat z cizího jazyka (což se sakra hodí na dovolené),

- používat umělou inteligenci (když něco nevím, tak se zeptám),

- zjišťovat informace (třeba kdy mi jede autobus či vlak),

- svítit si na cestu, když je venku tma,

- číst i aktuální zprávy z domova i ze světa,

- učit se (třeba si pouštět videa z Na potítku nebo se učit češtinu s Kamilem),

- využívat kalendář a plánovat si čas (sakra, zítra píšeme písemku, musím se učit),

- kontrolovat si známky v Bakaláři či jiném systému,

- sledovat svůj zdravotní stav (zvládl jsem dneska 10000 kroků, kolik kiláků jsem naběhal),

- učit se jazyky s Duolingo...

a tak dále.

Předávejte to prosím dál, už mě nebaví to neustále vysvětlovat.

P. S. Regulaci mobilních telefonů ve škole samozřejmě podporuji, ovšem měla by být (=zůstat) v kompetenci ředitelů, kteří znají svou školu nejlépe a nesou za ni odpovědnost.