Zkušenosti se španělským blackoutem pohledem turisty z ČR

V dnešním příspěvku se pokusím popsat zkušenost s masivním blackoutem, který zasáhl Španělsko v pondělí 28. dubna zhruba v půl jedné odpoledne. V tu dobu jsem byl zrovna s kolegy z naší fakulty v Granadě a zdolával v 28stupňovém vedru výstup k muzeu na Sacromonte. Jakmile jsme dorazili k muzeu, Španělé nám sdělili, že nefunguje elektřina. V tu dobu jsme netušili, že Španělsko (ale i Portugalsko a kus Francie) zasáhl masivní výpadek elektřiny.

To, že se něco děje, jsme začali odhalovat teprve postupně. Pojďme se společně podívat na to, jak se blackout dotkl běžného života - pohledem turisty z ČR.

1. Restaurace, tapas, fastfood

Velká část restaurací jednoduše přestala fungovat a zavřela – byla naprosto závislá na elektřině. Některé fast foody situaci vyřešily tak, že jednoduše pořídily plynové bomby a provizorně začaly vařit na nich. Protože bylo otevřených restaurací/fastfoodů velmi málo, nahrnuly se do nich davy lidí a čekaly ve frontách, aby získaly aspoň nějaké teplé jídlo – zpravidla gyros (durum, shawarma apod.). Vzpomínáte na ty velké otočné gyros grily, které známe i u nás? No ty přestaly fungovat, respektive se přestaly otáčet, takže se grilování řešilo z větší části na plynu.

Točené nápoje – třeba pivo – přestaly existovat (sangria byla k dispozici pořád, protože šla namíchat i bez elektřiny). Většinou se ale prodávalo jen sklo. Tapas bary jely téměř výhradně na studených tapas, pokud teda měly otevřeno.

2. Tma

V restauracích a obchodech přestala fungovat světla, takže v nich byla mohutná tma. Pokud jste si např. chtěli něco nakoupit v supermarketu či minimarketu, museli jste si posvítit mobilním telefonem na zboží. Pokud jste seděli třeba v restauraci či tapas baru, i cesta na záchod se stala dobrodružstvím – abyste mohli vykonat svou potřebu, museli jste si svítit mobilním telefonem. Skutečnou tmu jste si ale užili až večer – představte si, že jste uprostřed Granady v totální tmě, kterou rozbíjí jen světla autobusů, policie a záchranářů. A jdete někam tmou a na cestu si svítíte mobilem.

Naštěstí náš hotel měl vlastní generátor, takže jsme měli omezený přístup k elektřině a aspoň trochu svítili (1 zásuvka na pokoji a jedno světlo fungovalo). Nedoporučuje se ale např. jezdit výtahy, protože nevíte, zda se někde nezaseknete. Každopádně svítící hotel přilákal lidi, takže se popíjelo a čekalo, zda bude elektřina obnovena.

Mimochodem nefungují klimatizace – v barech, restauracích, obchodech… což při teplotách kolem 27 stupňů docela vadí. Mnoho hotelů navíc nemá otevírací okna, protože vychází právě z toho, že si hosté nastavují klimatizaci.

3. Platby „cash only“

Velmi rychle se přešlo na platby „cash only“ – přestaly totiž fungovat veškeré platební terminály, nebylo možné platit kartami, hodinkami, telefony, přešlo se na platby pouze a výhradně za hotové. Přestalo fungovat vystavování jakýchkoli stvrzenek, vše se psalo ručně na kus papíru. Nebylo možné vybrat peníze z bankomatu, nefungovaly směnárny, vše jelo na elektrický proud… který nebyl.

4. Informace, internet, SMS, GSM

V průběhu blackoutu nefungovaly mobilní sítě (tj. neexistuje telefonování, SMS, žádný roaming), nefungoval internet, nemůžete dát blízkým/známým vědět, kde jste a zda jste v pohodě. Totální odpojení od informační sítě. Jedinou možností bylo sledovat televizi – tam, kde měl hotel vlastní generátor. Jinak nemáte přístup k ničemu. Navíc i zprávy z televize obyvatelům moc nepomáhají – „něco se stalo, došlo k masovému poklesu energie, hledáme příčinu, nevíme, kdy budeme svítit, pracujeme na tom“. Objevují se zprávy, že by měla být energie obnovena od 6 do 10 hodin… to se ale nenaplní.

Naštěstí jsme mohli sledovat španělské zprávy v hotelové televizi, kde nás prezident Sanchez ujistil, že mají krizový plán a energie je postupně obnovována. Kolem půlnoci najel Madrid a svítí. Granada začala svítit 1:40 ráno.

5. Doprava

Ve městě autobusová doprava jakž takž fungovala, ale vlakový systém zkolaboval a letiště jela na záložní zdroje. Nedoporučuje se jet na letiště, kde se hromadí lidé. No a jak jste viděli i ve zprávách, mnoho vysokorychlostních vlaků prostě zastavilo v polích a lidé si vystoupili (btw. v rozpáleném vlaku by se pravděpodobně bez klimatizace uvařili).

6. Panika

V Granadě nějaká velká panika nepropukla, nedošlo k rabování ani nějakému viditelnému násilí, ale neustále jezdily sanitky, policisté a hasiči, probíhalo vyprošťování uvíznutých osob, určitě byla i nějaká zranění… a bylo vidět, že jsou lidi sakra utahaní. Ale zvládají to a udržují se v dobré náladě.

Základem všeho je v těchto situacích hlavně dobrá mysl a pozitivní přístup, nepropadat panice, věřit, že záchranný systém funguje, sledovat zprávy (pokud to jde), klidně si i sednout na pivko či sangriu s ostatními lidmi a uklidnit se, hlavně zbytečně nepanikařit.

Přestože blackout  (který trval nějakých 12 hodin) způsobil řadu komplikací, nakonec se pro nás stal také velmi zajímavou zkušeností, díky které jsme si uvědomili, jak křehká může být infrastruktura, na které jsme dennodenně závislí. Ukázalo se také, jak rychle dokážou lidé reagovat na krizové situace, improvizovat a vzájemně si pomáhat. Pro turistu z ČR, který je zvyklý na vysoký komfort moderních technologií (a nepřetržitý přístup k informacím), to byla připomínka toho, jak důležité je mít s sebou vždy hotovost, nabitý telefon a hlavně zachovat klid a pozitivní mysl. Protože nakonec právě tyto věci rozhodují o tom, jak takovou nečekanou situaci zvládnete.

A jak jsme zjistili, občas i nepříjemná zkušenost může přinést zajímavý příběh, který si budeme ještě dlouho vyprávět.

Líbí se vám moje texty? Pak mi můžete koupit kafe!

• Následující