Jak AI mění psaní souvislých textů - praktická ukázka

Způsob, jakým vznikají texty (souvislé psané jazykové projevy), prochází tichou, ale výraznou revolucí. Umělá inteligence mění nejen to, co píšeme, ale především jak – a někdy i proč.. Tradičně jsme při psaní procházeli třemi fázemi – invencí (co a proč chci sdělit), kompozicí (jak text uspořádám) a stylizací (jak to celé jazykově uchopím). Při využití umělé inteligence (LLM) ale část těchto kroků buď odpadá, nebo se radikálně proměňuje. AI totiž dokáže navrhnout strukturu, pomoci s formulací myšlenek i rovnou nabídnout jazykové ztvárnění. Neznamená to, že za nás napíše všechno – ale rozhodně už nezačínáme od nuly. A to je změna, kterou má smysl reflektovat.

Číst dál...

Argot není jen jazyk zlodějů a dalších deklasovaných skupin

U státnic to slýchám pravidelně. Když padne otázka na argot, studenti často bez mrknutí oka odpoví, že jde o „jazyk zlodějů“ nebo jiných deklasovaných skupin. V duchu si povzdechnu – ne že by to byla úplná lež, ale realita je mnohem zajímavější, pestřejší. Argot je totiž kolem nás. Používáme ho i my. A často si to ani neuvědomujeme.

Číst dál...

Jak může umělá inteligence pomoci při tvorbě výzkumných dotazníků

Právě teď píšu posudky na diplomové práce. A znovu a znovu narážím na stejný problém: studenti mají v hlavě jasnou představu, co chtějí zjistit, ale nedaří se jim to přenést do konkrétní, srozumitelné a jednoznačné podoby výzkumných otázek. Často jsou dotazy příliš obecné, obsahují několik témat najednou, nebo nabízejí odpovědi, které se k otázce vůbec nehodí.

Číst dál...

Jaké kompetence budou muset učitelé ovládnout v éře umělé inteligence?

Umělá inteligence už není něco, co by se týkalo jen technologických nadšenců – je tu a používají ji i naši žáci. Podle výzkumu Čeští žáci a umělá inteligence (E-bezpečí, 2024) využívá AI více než třetina žáků základních a středních škol především k pomoci s domácími úkoly (32,8 %), ale také k vysvětlování učiva, kterému nerozumí (30,1 %) nebo jako zdroj inspirace pro tvorbu a nápady (28,9 %). AI žákům pomáhá psát referáty, tvořit prezentace, upravovat texty, řešit příklady – a ano, také je baví. A to všechno se děje už dnes, často bez větší kontroly, bez jasně stanovených pravidel a bez toho, aby někdo systematicky učil žáky s AI pracovat smysluplně.

Je tedy zřejmé, že otázka nestojí „zda“ AI ve školách používat, ale „jak“ ji používat tak, aby byla pomocníkem, nikoli berličkou, která žáky (a učitele) zbaví přemýšlení. Aby to fungovalo, musí se změnit i kompetence učitelů.

Číst dál...

Je na čase vrátit hodinám literární výchovy smysl

Tento text je kritický k některým způsobům výuky literární výchovy, které se bohužel stále objevují na mnoha školách. Určitě to tak nedělají všichni učitelé češtiny – naopak, věřím, že mezi mými čtenáři je spousta těch, kteří nad výukou literatury přemýšlejí, hledají smysl a vedou své žáky k tomu, aby četli s porozuměním a radostí. Těm fandím – a tento článek se jich netýká. Ale přečíst si ho samozřejmě můžou taky. Tak jdeme na to!

Číst dál...

Zkoušky pod lupou: Výkon vs. dojem

Máme tu opět období zkoušek – maturit, státnic a závěrečných kol akademického snažení. Období, které je pravidelně opředené celou řadou mýtů, polopravd, výmluv a argumentačních faulů. A pozor – nejen ze strany studentů, ale i některých pedagogů. Některé obraty slýchám tak často, že by si zasloužily samostatnou učebnici logických klamů.

Pojďme se na ty nejčastější podívat.

Číst dál...