Rychlost místo přemýšlení? Jak mě umělá inteligence učí být línější
Poslední dobou si na sobě všímám zvláštní věci. Když chci něco napsat – článek, úvahu, text na blog, ale třeba i odborný text – už nezačínám prázdnou stránkou. Začínám umělou inteligencí - stručnou rešerší k tématu, zpracováním osnovy, brainstormingem nápadů, argumentačním přehledem apod.
Postesknutí
👉 Čím víc se vrtám v učivu a didaktice, tím víc si říkám, jaké nesmysly často chceme po studentech v dobré víře, že tím zvýšíme kvalitu jejich studia a rozvineme jejich profesní kompetence. Paradoxně ale velmi často děláme pravý opak. V honbě za „kvalitou“ cílíme na ta nejnižší patra Bloomovy taxonomie – vyžadujeme obrovské množství izolovaných faktů na úrovni prostého zapamatování.
‼ Výsledek? Student se v té záplavě topí. Zahlcujeme operační paměť detaily, takže nezbývá kapacita na pochopení celku. A my tomu alibisticky říkáme „všeobecný rozhled“ nebo „nezbytný znalostní základ“. Děje se to napříč předměty: v dějepise, literatuře, hudebce nebo třeba v biologii. Místo abychom učili myslet v souvislostech, testujeme encyklopedická hesla.
Rady pro učitele, kteří neumí učit (a chtěli by to změnit)
Ne každý, kdo se postaví před tabuli, je automaticky dobrý učitel. A není to otázka charismatu, ale pedagogického řemesla. Učit se dá dobře, špatně, nebo vůbec. A bohužel – i dnes potkáváme příliš mnoho těch, kteří učí špatně, aniž by si to uvědomovali. Pokud tedy patříte mezi učitele, kteří mají odvahu přiznat si, že by chtěli učit lépe, pak čtěte dál.
Jak AI mění psaní souvislých textů - praktická ukázka
Způsob, jakým vznikají texty (souvislé psané jazykové projevy), prochází tichou, ale výraznou revolucí. Umělá inteligence mění nejen to, co píšeme, ale především jak – a někdy i proč.. Tradičně jsme při psaní procházeli třemi fázemi – invencí (co a proč chci sdělit), kompozicí (jak text uspořádám) a stylizací (jak to celé jazykově uchopím). Při využití umělé inteligence (LLM) ale část těchto kroků buď odpadá, nebo se radikálně proměňuje. AI totiž dokáže navrhnout strukturu, pomoci s formulací myšlenek i rovnou nabídnout jazykové ztvárnění. Neznamená to, že za nás napíše všechno – ale rozhodně už nezačínáme od nuly. A to je změna, kterou má smysl reflektovat.
Argot není jen jazyk zlodějů a dalších deklasovaných skupin
U státnic to slýchám pravidelně. Když padne otázka na argot, studenti často bez mrknutí oka odpoví, že jde o „jazyk zlodějů“ nebo jiných deklasovaných skupin. V duchu si povzdechnu – ne že by to byla úplná lež, ale realita je mnohem zajímavější, pestřejší. Argot je totiž kolem nás. Používáme ho i my. A často si to ani neuvědomujeme.
Jak může umělá inteligence pomoci při tvorbě výzkumných dotazníků
Právě teď píšu posudky na diplomové práce. A znovu a znovu narážím na stejný problém: studenti mají v hlavě jasnou představu, co chtějí zjistit, ale nedaří se jim to přenést do konkrétní, srozumitelné a jednoznačné podoby výzkumných otázek. Často jsou dotazy příliš obecné, obsahují několik témat najednou, nebo nabízejí odpovědi, které se k otázce vůbec nehodí.
Další články...
Novinky
- Několik slov k zákazu mobilních telefonů ve škole
- Několik slov k zákazu sociálních sítí
- Slovníček jazyka současné mládeže
- Konference v Ružomberku
- S Dominikem Voráč pro pořad Síťovka
- Seminář pro Piráty
- Rozhovor pro Seznam Zprávy o sextingu
- Kulatý stůl na Pražském hradě
- Čeští žáci v online světě
- Pro Český rozhlas Plus o rizicích platformy Roblox












