Ale používání umělé inteligence je přece podvod! Nebo ne?

Kategorie: Blog Zveřejněno: neděle 3. březen 2024 Napsal Kamil Kopecký Vytisknout E-mail

Nedávno jsem s jednou kolegyní, dlouholetou výzkumnicí v oblasti psychologie, debatoval o zavádění umělé inteligence do vzdělávání, vědy a výzkumu. V rámci debaty se mi svěřila s tím, že považuje využití umělé inteligence pro tvorbu projektů či odborných článků za neetické - a pokud někdo využije umělou inteligenci třeba ke generování projektu či vědeckovýzkumného paperu, tak se vlastně dopouští tak trochu podvodu. A vyslovila své obavy z toho, že někteří výzkumníci budou AI masově zneužívat pro generování projektů a konkurovat tak těm, kteří budou projekty/články vytvářet “férově”, tj. veškerý obsah vytvoří člověk sám. 

To, co názor mé kolegyně zachytil, je staletí trvající rozpor mezi inovací a etikou - každá zásadní inovace s sebou vždy nesla celou řadu etických otázek - jak asi nová technologie ovlivní svět, jak zasáhne trh práce, jak promění úlohu člověka? A je vůbec etické využívat technologii k něčemu, co bylo v minulosti téměř výhradně doménou člověka? 

 

Je použití AI podvodem? 

Je na místě otázka, zda je používání umělé inteligence podvodem. V tradičním pojetí podvodu by se dalo argumentovat, že ano, jelikož AI de facto supluje práci člověka a výsledný produkt (projekt, článek) není výhradně dílem lidské invence. Na druhou stranu je nutné zvážit kontext a míru zapojení AI. Pokud je AI používána pouze jako nástroj pro generování hrubého návrhu, který je následně důkladně upraven a doplněn člověkem, pak se o podvod zřejmě nejedná. Naproti tomu, pokud AI vygeneruje kompletní projekt/článek bez zásahu člověka, pak se jedná o neetický postup, který hraničí s plagiátem.

Rešerše odborné literatury, stylistické úpravy textu, hledání inspirace, zpracování statistických dat či generování shrnutí textu s pomocí AI zcela jistě podvody nejsou. Co když si ale pomocí AI necháme vygenerovat třeba teoretickou část kvalifikační práce - včetně citací? Argumenty pro podporu našich výsledků či samotné výsledky? Co když necháme umělou inteligenci falšovat data pro podporu našich hypotéz? To vše jsou příklady, ve kterých můžeme skutečně hovořit o neetickém využívání AI či přímo podvodu. 

Na druhou stranu je třeba připomenout, že za vše nese vždy odpovědnost člověk, nikoli umělá inteligence. Ta pouze plní lidské příkazy. Problém tedy není samotná AI, ale lidský faktor.

Kromě otázky podvodu je důležité zvážit i další etické aspekty používání AI ve vzdělávání a výzkumu:

  • Férová konkurence: Masové zneužívání AI by mohlo vést k neférové konkurenci mezi výzkumníky. Ti, kteří AI zneužívají, by měli nespravedlivou výhodu oproti těm, kteří ji nepoužívají. S tím je však třeba počítat ve všech profesích - ti, kteří budou AI aktivně využívat, získají výhodu nad těmi, kteří AI využívat nebudou. 
  • Kvalita výsledků: AI může generovat nesmyslné, zavádějící nebo nepravdivé výsledky. Je důležité, aby výzkumníci kriticky hodnotili výstupy AI a ověřovali jejich správnost. V praxi však můžeme počítat s tím, že vydavatelství odborné literatury budou doslova zaplaveny články vygenerovanými AI s různě velkým podílem člověka. 
  • Autorská práva: Je nutné jasně definovat, kdo je autorem díla vytvořeného s pomocí AI. V případě projektů a vědeckých článků by mělo být jasně uvedeno, jakým způsobem byla AI použita a kdo je zodpovědný za konečný obsah.

 

Co říci závěrem? Vědci, pedagogové, studenti, umělou inteligenci používejte eticky!

Zobrazení: 673
Hodnocení článku:
Hodnocení: 5 z 5. Celkem 1 hlasů