Svoboda slova v křeči: Mezi státní cenzurou, byznysem s lží a mlčením elit

Svoboda slova dnes není ohrožena jen v autoritářských režimech. V roce 2025 se ocitá v kleštích souběžných tlaků: státní moci, která stále častěji sahá k politickému kádrování a omezení nepohodlných hlasů, technologických platforem, jejichž byznysový model systematicky těží z hněvu a polarizace, a vyprázdněného veřejného prostoru, z něhož se postupně vytratily skutečné elity schopné kultivovat veřejnou debatu.

Číst dál...

Rychlost místo přemýšlení? Jak mě umělá inteligence učí být línější

Poslední dobou si na sobě všímám zvláštní věci. Když chci něco napsat – článek, úvahu, text na blog, ale třeba i odborný text – už nezačínám prázdnou stránkou. Začínám umělou inteligencí - stručnou rešerší k tématu, zpracováním osnovy, brainstormingem nápadů, argumentačním přehledem apod.

Číst dál...

Postesknutí

👉 Čím víc se vrtám v učivu a didaktice, tím víc si říkám, jaké nesmysly často chceme po studentech v dobré víře, že tím zvýšíme kvalitu jejich studia a rozvineme jejich profesní kompetence. Paradoxně ale velmi často děláme pravý opak. V honbě za „kvalitou“ cílíme na ta nejnižší patra Bloomovy taxonomie – vyžadujeme obrovské množství izolovaných faktů na úrovni prostého zapamatování.

‼ Výsledek? Student se v té záplavě topí. Zahlcujeme operační paměť detaily, takže nezbývá kapacita na pochopení celku. A my tomu alibisticky říkáme „všeobecný rozhled“ nebo „nezbytný znalostní základ“. Děje se to napříč předměty: v dějepise, literatuře, hudebce nebo třeba v biologii. Místo abychom učili myslet v souvislostech, testujeme encyklopedická hesla.

Číst dál...

Rady pro učitele, kteří neumí učit (a chtěli by to změnit)

Ne každý, kdo se postaví před tabuli, je automaticky dobrý učitel. A není to otázka charismatu, ale pedagogického řemesla. Učit se dá dobře, špatně, nebo vůbec. A bohužel – i dnes potkáváme příliš mnoho těch, kteří učí špatně, aniž by si to uvědomovali. Pokud tedy patříte mezi učitele, kteří mají odvahu přiznat si, že by chtěli učit lépe, pak čtěte dál.

Číst dál...

Jak AI mění psaní souvislých textů - praktická ukázka

Způsob, jakým vznikají texty (souvislé psané jazykové projevy), prochází tichou, ale výraznou revolucí. Umělá inteligence mění nejen to, co píšeme, ale především jak – a někdy i proč.. Tradičně jsme při psaní procházeli třemi fázemi – invencí (co a proč chci sdělit), kompozicí (jak text uspořádám) a stylizací (jak to celé jazykově uchopím). Při využití umělé inteligence (LLM) ale část těchto kroků buď odpadá, nebo se radikálně proměňuje. AI totiž dokáže navrhnout strukturu, pomoci s formulací myšlenek i rovnou nabídnout jazykové ztvárnění. Neznamená to, že za nás napíše všechno – ale rozhodně už nezačínáme od nuly. A to je změna, kterou má smysl reflektovat.

Číst dál...

Argot není jen jazyk zlodějů a dalších deklasovaných skupin

U státnic to slýchám pravidelně. Když padne otázka na argot, studenti často bez mrknutí oka odpoví, že jde o „jazyk zlodějů“ nebo jiných deklasovaných skupin. V duchu si povzdechnu – ne že by to byla úplná lež, ale realita je mnohem zajímavější, pestřejší. Argot je totiž kolem nás. Používáme ho i my. A často si to ani neuvědomujeme.

Číst dál...

Další články...